Řidičák dřív nebo později?


Získat řidičský průkaz, který jeho držitele opravňuje k řízení motorových vozidel skupiny B, není v Česku už dlouho nic těžké. Stačí se zapsat do autoškoly, tu absolvovat, a udělat závěrečné zkoušky. Ty se skládají z testu a z praktické jízdy. Jde sice o zkoušku, takže je jasné že člověk je pod tlakem a ve stresu, a tak mnoho lidí na první pokus neudělá jízdy nebo test. U jízdy je to pochopitelnější, protože žák autoškoly je pod dohledem komisaře, který si na něm může vybíjet špatnou náladu nebo že se zrovna špatně vyspal. Ale pokud někdo neudělá jízdy ani na třetí pokus a s jiným komisařem, měl by takový člověk jezdit v provozu? Už jen možnost dělat autoškolu v podstatě donekonečna o něčem svědčí, a nelze se divit, že z autoškol vycházejí řidiči, kteří neumí pořádně ovládat auto ani neumí dopravní předpisy.

auto v poli

Problém mladých řidičů je především v tom, že v tomto věku většina lidí ještě prostě rozum nemá. Jen si vzpomeňte na sebe, jak jste se chovali například před spolužačkami – samé machrovinky. Jenže na kole je to něco jiného než v autě. Zatím sice mohou sedmnáctiletí jezdit v normálním autě jen pod dohledem někoho zkušeného, ale opravdu je to krok správným směrem? Ten rok, kdy si jinak mohl člověk normálně požádat, už tak moc nezmění, ale může přispět k vyšší nehodovosti na silnicích.

rozbité auto

Největší problém autoškol je v tom, že mnoho lidí se naučí odpovědi na otázky, aniž by přemýšleli nad tím, jak situace bude vypadat v reálném provozu. Potom taková situace nastane a oni ji neumí vyřešit. To samozřejmě vede k nehodám, které jsou úplně zbytečné. Mnozí lidé se na silnici neumí chovat, jsou agresivní, nedodržují základy bezpečné jízdy a dělají naschvály ostatním. Takové chování rozhodně na silnici nepatří, a pokud k němu dochází, výsledek je vždycky jeden – dopravní nehoda více či méně tragická.